Nové farmakologické přístupy v léčbě farmakorezistentní deprese – placebo a kontrolovaná studie s aktivním komparátorem.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je deprese čtvrtou hlavní příčinou zdravotních obtíží lidí po celém světě. Dostupná léčba je sice tolerována, ale její účinnost je omezená. Přibližně 20% – 30% pacientů s depresí odolává medikaci i psychoterapii. Navíc, negativní vedlejší účinky relevanci podání antidepresiv ještě snižují.

Ketamin:

Výzkumy poslední doby se stále častěji zaměřují na krátkodobý efekt disociativního anestetika ketaminu. Již v mírnějších dávkách (právě takových, které podporují psychedelický efekt) se podle dostupných i našich vlastních výzkumů (NUDZ) ukazuje efektivní u pacientů, u kterých jiné metody nezabraly. Nevýhodou ketaminu je doba účinku, která se obvykle pohybuje mezi 7-10 dny. Z hlediska dlouhodobého užívání je pak problematickým i závislostní potenciál. Krátkodobý efekt ketaminu z něj činí potenciálně vhodný komparátor k možnému dlouhodobějšímu účinku psilocybinu.

Ketamin není jedinou psychedelickou látkou, která nabízí potenciál nástupu rychlého účinku pro léčbu úzkostí a deprese. Nedávno publikovaná rozsáhlá populační studie ukázala, že u lidí, kteří v minulosti užili psychedelika, se prokázal nižší výskyt psychiatrických onemocnění, psychologických potíží a dokonce i nižší riziko sebevraždy než u psychedeliky nepolíbené populace.

Další studie mj. ukazuje na zdravých dobrovolnících dlouhotrvající pozitivní efekt psychedelik na náladu a celkovou pohodu dobrovolníků studie.

Psilocybin

Psilocybin je serotoninergní psychedelikum / halucinogen, které se přirozeně vyskytuje u několika rodů hub na celém světě. Aktivním léčivem je psilocin, do kterého se psilocybin po užití/podání rychle transformuje. Bylo prokázáno, že psilocybin splňuje bezpečné standardy pro podání látky lidem (mj. I NUDZ). Psychedelické účinky psilocybinu jsou charakterizovány změněným vnímáním (iluze, pseudo halucinace, halucinace, synestézie atd.), často se setkáváme s narušenými kognitivními a emočními symptomy (jako jsou euforie, pocity lásky, jednoty, ale také úzkost, smutek atd.). Evidence naznačuje, že by samotný psilocybin mohl dokonce mít vliv i na neuroplasticitu mozku.

Existuje hned několik teorií mechanismů, které by mohly stát za antidepresivním efektem psilocybinu: 1) přímá stimulace serotoninových receptorů (defacto opak účinku antidepresiv), 2) neuroplasticita (stimulace vzniku nových spojení mezi neurony a nových neuronů), 3) efekt ovlivňující funkční/energetický stav mozku (psychedelika rapidně zvyšují počet procesů v mozku, což by podle všeho mohlo vést i k uvolnění růstových faktorů nových synaptických spojení v mozku), 4) psychologický efekt (transformativní potenciál vrcholu psychedelické zkušenosti tzv. “peak experience”)

Jedním z našich předpokladů je i jednoduchá mechanická vazba na neurogenesi: čím delší trvání účinku a / nebo zvýšená intenzita psychedelických účinků, tím pravděpodobnější je, že se objeví adaptivní neuroplastické změny, které mohou naopak podléhat antidepresivním účinkům.“

Hlavním cílem této studie je provést II fázi klinického hodnocení antidepresivních účinků psilocybinu v léčbě rezistentní deprese (TRD). Sekundárním cílem je zhodnotit neurobiologii účinků antidepresiv. Součástí výzkumu bude dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná studie, která bude srovnávat určené dávky psilocybinu (orálně 20 mg), placebem (15mg) a ketaminem (perorálně 200mg).  Účinnost a bezpečnost perorálního podávání ketaminu a midazolamu byla již dokumentována v naší předchozí studii.